Seznam zemí Evropské unie
Jako hospodářská a politická unie se Evropská unie skládá z 28 členských států. Kromě Kypru, který se nachází v západní Asii, jsou všichni členové z Evropy. Evropská unie, zkráceně EU, má 512 497 877 obyvatel a rozlohu 4 475 757 km 2. Unie, která ještě není federací, se rozrostla v jednotný trh, kde 19 členů používá stejnou měnu – EURO. Následující tabulka uvádí úplný seznam zemí EU seřazených podle posledního celkového počtu obyvatel. Můžete najít konkrétní datum přistoupení pro každého člena a měny jiné než EURO, které se stále používají v dalších 9 členských státech. Také zahrnuje 23 úředních jazyků a asi 150 regionálních jazyků. Upozorňujeme, že počet členských zemí se může v blízké budoucnosti zvýšit.
Kolik zemí v Evropské unii
Následující tabulka uvádí všech 28 členských zemí Evropské unie. Kandidátské země na členství v EU jsou: Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Potenciálními kandidátskými zeměmi jsou Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo. Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko nejsou členy Evropské unie, ale účastní se jednotného trhu kromě celní unie.
Seznam všech zemí EU
V následující tabulce naleznete seznam všech zemí Evropské unie podle počtu obyvatel.
Hodnost | Vlajka | Země | Populace | Datum přistoupení | Měna | Kraj |
1 | Německo | 83,783,953 | 25. 3. 1957 | EURO | západní Evropa | |
2 | Spojené království | 67,886,022 | 1. 1. 1973 | Britská libra | Severní Evropa | |
3 | Francie | 65,273,522 | 25. 3. 1957 | EURO | západní Evropa | |
4 | Itálie | 60,461,837 | 25. 3. 1957 | EURO | Jižní Evropa | |
5 | Španělsko | 46,754,789 | 1. 1. 1986 | EURO | Jižní Evropa | |
6 | Polsko | 37,846,622 | 1. 5. 2004 | polský zlotý | východní Evropa | |
7 | Rumunsko | 19,237,702 | 1. 1. 2007 | rumunský leu | východní Evropa | |
8 | Holandsko | 17,134,883 | 25. 3. 1957 | EURO | západní Evropa | |
9 | Belgie | 11,589,634 | 25. 3. 1957 | EURO | západní Evropa | |
10 | Česká republika | 10,708,992 | 1. 5. 2004 | česká koruna | východní Evropa | |
11 | Řecko | 10,423,065 | 1. 1. 1981 | EURO | Jižní Evropa | |
12 | Portugalsko | 10,196,720 | 1. 1. 1986 | EURO | Jižní Evropa | |
13 | Švédsko | 10,099,276 | 1.1.1995 | švédská koruna | Severní Evropa | |
14 | Maďarsko | 9,660,362 | 1. 5. 2004 | maďarský forint | východní Evropa | |
15 | Rakousko | 9,006,409 | 1.1.1995 | EURO | západní Evropa | |
16 | Bulharsko | 6,948,456 | 1. 1. 2007 | bulharský lev | východní Evropa | |
17 | Dánsko | 5,792,213 | 1. 1. 1973 | dánská koruna | Severní Evropa | |
18 | Finsko | 5,540,731 | 1.1.1995 | EURO | Severní Evropa | |
19 | Slovensko | 5,459,653 | 1. 5. 2004 | EURO | východní Evropa | |
20 | Irsko | 4,937,797 | 1. 1. 1973 | EURO | Severní Evropa | |
21 | Chorvatsko | 4,105,278 | 1. 7. 2013 | chorvatská kuna | Jižní Evropa | |
22 | Litva | 2,722,300 | 1. 5. 2004 | EURO | Severní Evropa | |
23 | Slovinsko | 2,078,949 | 1. 5. 2004 | EURO | Jižní Evropa | |
24 | Lotyšsko | 1,886,209 | 1. 5. 2004 | EURO | Severní Evropa | |
25 | Estonsko | 1,326,546 | 1. 5. 2004 | EURO | Severní Evropa | |
26 | Kypr | 1,207,370 | 1. 5. 2004 | EURO | západní Asie | |
27 | Lucembursko | 625,989 | 25. 3. 1957 | EURO | západní Evropa | |
28 | Malta | 441,554 | 1. 5. 2004 | EURO | Jižní Evropa |
Mapa zemí EU
Fakta o Evropské unii
- Den Evropské unie se slaví 9. května.
- Takzvaná „eurozóna“ odpovídá 17 členským státům EU, které přijaly měnu EURO, přičemž Estonsko bylo poslední zemí, která tuto měnu přijala v roce 2011.
- Odhadovaná evropská populace je 500 milionů lidí, což odpovídá 7 % světové populace.
- Někteří badatelé se domnívají, že vznik Evropské unie začíná vytvořením bloku Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko) během druhé světové války, jehož hlavním cílem bylo vytvoření společného trhu snížením celních sazeb mezi členskými zeměmi.
- Evropská unie se účastní důležitých zasedacích fór, jako jsou G7 – Skupina sedmi, G8 (G7 + Rusko) a G20.
Počátky evropské integrace
Poválečná Evropa a potřeba jednoty
Po devastaci druhé světové války čelila Evropa naléhavé potřebě rekonstrukce a míru. Myšlenka evropské integrace byla chápána jako způsob, jak předcházet budoucím konfliktům a podporovat hospodářskou spolupráci. Lídři jako Robert Schuman, Jean Monnet a Konrad Adenauer si představovali sjednocenou Evropu, kde by země spolupracovaly na zajištění stability a prosperity.
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
V roce 1951 Pařížská smlouva založila Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), první krok k ekonomické integraci. Cílem této smlouvy bylo regulovat uhelný a ocelářský průmysl členských zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Západní Německo) a podřídit je společné autoritě. ESUO bylo průlomovou iniciativou, která položila základy pro hlubší spolupráci a vytvořila precedens pro budoucí integraci.
Vznik Evropského hospodářského společenství
Římská smlouva
Úspěch ESUO povzbudil další integraci, která vedla k podpisu Římské smlouvy v roce 1957. Touto smlouvou bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Cílem EHS bylo vytvořit společný trh a celní unii mezi šesti zakládajícími členy, podporovat volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Euratom se zaměřil na mírové využití jaderné energie.
Rozšiřování a prohlubování EHS
V průběhu 60. a 70. let EHS rozšiřovalo své členství a prohlubovalo svou integraci. Dánsko, Irsko a Spojené království se připojily v roce 1973, což znamenalo první rozšíření. V tomto období také došlo k rozvoji společných politik, jako je Společná zemědělská politika (SZP) a zavedení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).
Od EHS k Evropské unii
Jednotný evropský akt
Osmdesátá léta přinesla významné změny podepsáním Jednotného evropského aktu (SEA) v roce 1986. Cílem SEA bylo vytvořit jednotný trh do roku 1992, odstranit zbývající překážky volného obchodu a harmonizovat předpisy napříč členskými státy. Rozšířila rovněž pravomoci Evropského parlamentu a posílila spolupráci v oblastech, jako je politika životního prostředí a výzkum.
Maastrichtská smlouva
Smlouva o Evropské unii, běžně známá jako Maastrichtská smlouva, byla podepsána v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 1993. Tato smlouva znamenala formální založení Evropské unie (EU) a zavedla třípilířovou strukturu: Evropská společenství, Společný zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a spravedlnost a vnitřní věci (SVV). Položil také základy hospodářské a měnové unie (HMU) a zavedení jednotné měny, eura.
Euro a další rozšiřování
Zavedení eura
Euro bylo zavedeno jako účetní měna v roce 1999 a do oběhu vstoupilo v roce 2002 a stalo se oficiální měnou pro 12 zemí EU. Založení Evropské centrální banky (ECB) a implementace Paktu stability a růstu (SGP) měly za cíl zajistit fiskální disciplínu a ekonomickou stabilitu v rámci eurozóny.
východní rozšíření
EU prošla největším rozšířením v roce 2004, kdy přivítala deset nových členských států ze střední a východní Evropy spolu s Kyprem a Maltou. Tato expanze měla za cíl podpořit stabilitu, demokracii a ekonomický růst v postkomunistické Evropě. Bulharsko a Rumunsko se připojily v roce 2007, následované Chorvatskem v roce 2013.
Výzvy a reformy
Lisabonská smlouva
Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 2009, byla navržena tak, aby zjednodušila operace EU a posílila její demokratickou legitimitu. Reformovala institucionální struktury, zavedla funkci předsedy Evropské rady a rozšířila úlohu Evropského parlamentu. Smlouva rovněž zajistila větší soudržnost vnějších vztahů a rozhodovacích procesů.
Finanční krize a reakce
Globální finanční krize v roce 2008 a následná dluhová krize eurozóny představovaly pro EU významné výzvy. Členské státy zavedly úsporná opatření a finanční reformy, aby stabilizovaly své ekonomiky. EU vytvořila mechanismy, jako je Evropský mechanismus stability (ESM), a přijala iniciativy bankovní unie s cílem posílit finanční správu a zabránit budoucím krizím.
Aktuální vývoj a budoucnost EU
Brexit
V roce 2016 Spojené království odhlasovalo odchod z EU, což vedlo k Brexitu. Spojené království formálně vystoupilo z EU 31. ledna 2020. Brexit měl hluboké politické, ekonomické a sociální důsledky, což vyvolalo diskuse o budoucím směřování a soudržnosti EU.
Pokračující integrace a rozšiřování
Navzdory výzvám EU nadále usiluje o hlubší integraci a rozšiřování. Země západního Balkánu a východní Evropy aspirují na vstup do unie a EU je i nadále odhodlána podporovat jejich reformy a rozvoj. Otázky jako změna klimatu, digitální transformace a geopolitické napětí utvářejí politický program EU a její roli na globální scéně.