Země ve východní Africe
Kolik národů ve východní Africe
Nachází se ve východní části Afriky, východní Afrika se skládá z 18 zemí. Zde je abecední seznam všech zemí východní Afriky: Burundi, Komory, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mozambik, Rwanda, Seychely, Somálsko, Jižní Súdán, Tanzanie, Uganda, Zambie a Zimbabwe. Mezi nimi Mosambik patří k PALOP (portugalsky mluvící africké země).
1. Burundi
Burundi je stát ve východní Africe sousedící s Kongem-Kinshasou, Rwandou a Tanzanií.
|
2. Komory
|
3. Džibutsko
Džibutsko je stát ve východní Africe v Africkém rohu a sousedí s Eritreou na severu, Etiopií na západě a severozápadě a na jihu se Somálskem. Země je třetí nejmenší na africké pevnině a v Džibuti žije více než 750 000 lidí.
|
4. Eritrea
Eritrea je stát ve východní Africe u Rudého moře a sousedí s Džibutskem, Etiopií a Súdánem. Název Eritrea pochází z řeckého názvu pro Rudé moře Erythra thalassa.
|
5. Etiopie
Etiopie se nachází na Africkém rohu v severovýchodní Africe. Etiopie je třetí nejlidnatější zemí Afriky.
|
6. Madagaskar
Madagaskar, formálně Madagaskarská republika, je stát ležící na ostrově Madagaskar v Indickém oceánu, východně od jižní Afriky. Ostrov je na povrchu čtvrtý největší na světě.
|
7. Malawi
Malawi, formálně Republika Malawi, je stát v jižní Africe sousedící s Mosambikem na východě, Tanzanií na východě a severu a Zambií na západě.
|
8. Mauricius
Mauricius, formálně Republika Mauricius, je ostrovní stát v Indickém oceánu. Nachází se východně od Madagaskaru, asi 1800 km od afrického pobřeží.
|
9. Mosambik
Mosambik, formálně Mosambická republika, je republika v jihovýchodní Africe. Země se nachází v Indickém oceánu a od Madagaskaru je na východě oddělena Mosambickým průlivem.
|
10. Keňa
Keňa, formálně Keňská republika je stát ve východní Africe, na Indickém oceánu, sousedící s Etiopií, Somálskem, Jižním Súdánem, Tanzanií a Ugandou.
|
11. Rwanda
Rwanda, dříve Rwanda, formálně Republika Rwanda, je stát ve střední Africe sousedící s Burundi, Kongo-Kinshasou, Tanzanií a Ugandou. Je to nejhustěji osídlená země Afriky.
|
12. Seychely
Seychely, formálně Seychelská republika, je stát v západní části Indického oceánu u východního pobřeží Afriky, který se skládá z asi 90 ostrovů. Úředními jazyky jsou francouzština, angličtina a seychelská kreolština.
|
13. Somálsko
Somálsko, formálně Somálská federativní republika, je země v Africkém rohu sousedící s Džibutskem na severu, Etiopií na západě a Keňou na jihozápadě. Na severu má země pobřeží směrem k Adenskému zálivu a na východě a jihu směrem k Indickému oceánu.
|
14. Tanzanie
Tanzanie, oficiálně Sjednocená republika Tanzanie je stát ve východní Africe sousedící s Keňou a Ugandou na severu, Rwandou, Burundi a Kongo-Kinshasou na západě a Zambií, Malawi a Mosambikem na jihu. Na východě má země pobřeží Indického oceánu.
|
15. Uganda
Uganda, formálně Republika Uganda, je vnitrozemský stát ve východní Africe. Země sousedí na západě s Kongem-Kinshasou, na severu s Jižním Súdánem, na východě s Keňou, na jihu s Tanzanií a na jihozápadě s Rwandou. Hranice s Keňou a Tanzanií prochází částečně Viktoriným jezerem.
|
16. Zambie
Zambie, formálně Zambijská republika, je pobřežní stát na jihu Afriky, který hraničí s Angolou na západě, Kongem-Kinshasou a Tanzanií na severu, Malawi na východě a Mosambikem, Namibií, Botswanou a Zimbabwe na jihu.
|
17. Zimbabwe
Zimbabwe, oficiálně Republika Zimbabwe, dříve Jižní Rhodesie, je pobřežní stát v jižní Africe sousedící s Botswanou, Mosambikem, Jižní Afrikou a Zambií.
|
Země východní Afriky podle počtu obyvatel a jejich hlavních měst
Jak bylo uvedeno výše, ve východní Africe je osmnáct nezávislých zemí. Mezi nimi je největší zemí Etiopie a nejmenší Seychely co do počtu obyvatel. Úplný seznam východoafrických zemí s hlavními městy je uveden v tabulce níže, seřazených podle posledního celkového počtu obyvatel.
Hodnost | Země | Populace | Rozloha (km²) | Hlavní město |
1 | Etiopie | 98 665 000 | 1 000 000 | Addis Abeba |
2 | Tanzanie | 55,890,747 | 885 800 | Dar es Salaam; Dodoma |
3 | Keňa | 52,573,973 | 569,140 | Nairobi |
4 | Uganda | 40 006 700 | 197 100 | Kampala |
5 | Mosambik | 27,909,798 | 786,380 | Maputo |
6 | Madagaskar | 25 263 000 | 581 540 | Antananarivo |
7 | Malawi | 17,563,749 | 94 080 | Lilongwe |
8 | Zambie | 17,381,168 | 743,398 | Lusaka |
9 | Somálsko | 15,442,905 | 627,337 | Mogadišo |
10 | Zimbabwe | 15,159,624 | 386,847 | Harare |
11 | jižní Súdán | 12,778,250 | 644,329 | Juba |
12 | Rwanda | 12,374,397 | 24,668 | Kigali |
13 | Burundi | 10,953,317 | 25 680 | Gitega |
14 | Eritrea | 3,497,117 | 101 000 | Asmara |
15 | Mauricius | 1,265,577 | 2,030 | Port Louis |
16 | Džibutsko | 1,078,373 | 23 180 | Džibutsko |
17 | Komory | 873,724 | 1,862 | Moroni |
18 | Seychely | 96,762 | 455 | Viktorie |
Mapa zemí východní Afriky
Stručná historie východní Afriky
Rané lidské bydlení
Východní Afrika, často označovaná jako kolébka lidstva, má bohatou historii, která sahá až k nejstarším lidským předkům. Velká příkopová propadlina, která prochází regionem, je domovem některých z nejstarších fosilií hominidů, včetně slavné „Lucy“ (Australopithecus afarensis), objevené v Etiopii v roce 1974 a pocházejících asi 3,2 milionu let. Tato oblast poskytuje zásadní pohled na lidskou evoluci a vývoj raných společností.
Starověké civilizace
Historie organizovaných společností ve východní Africe sahá tisíce let zpět. Jednou z nejstarších civilizací bylo království Kush, které se nachází v dnešním Súdánu. Tento mocný stát se objevil kolem roku 2500 př. n. l. a stal se dominantní silou v regionu, často soupeřící se starověkým Egyptem. Kushité po sobě zanechali významná archeologická naleziště, včetně pyramid v Meroë, odrážející jejich vyspělou kulturu a obchodní spojení.
V Etiopii se království Aksum zvedlo k výtečnosti kolem 1. století našeho letopočtu. Aksum byla hlavní obchodní říše s hlavním městem poblíž dnešního Axumu. Aksumité byli známí svými monumentálními obelisky, přijetím křesťanství ve 4. století za krále Ezany a svou rolí v regionálních obchodních sítích spojujících Afriku, Střední východ a Asii.
Svahilské pobřeží
Od 7. století se svahilské pobřeží stalo významnou kulturní a ekonomickou oblastí. Svahilské pobřeží, které se rozkládá podél východního pobřeží od Somálska po Mosambik, se stalo centrem obchodu a kulturní výměny. Svahilské městské státy, včetně Kilwy, Mombasy a Zanzibaru, usnadnily obchod mezi Afrikou, Středním východem, Indií a Čínou. V tomto období se mísily africké, arabské, perské a indické vlivy, čímž vznikla jedinečná svahilská kultura vyznačující se odlišným jazykem a architektonickým stylem.
Evropský průzkum a koloniální éra
Evropské zkoumání východní Afriky začalo na konci 15. století příchodem portugalského mořeplavce Vasco da Gamy na pobřeží v roce 1498. Portugalci si vybudovali přítomnost podél svahilského pobřeží, ovládali klíčové přístavy a narušovali existující obchodní sítě. Jejich vliv však v 17. století zeslábl a ustoupil dominanci Ománských Arabů, zejména na Zanzibaru.
19. století znamenalo začátek významné evropské kolonizace ve východní Africe. Berlínská konference v letech 1884-1885 formalizovala rozdělení Afriky, což vedlo k založení evropských kolonií. Británie, Německo, Itálie a Belgie byly primárními koloniálními mocnostmi v regionu. Británie ovládala Keňu a Ugandu, Německo převzalo Tanzanii (tehdejší Tanganiku), Itálie kolonizovala části Somálska a Eritreje a Belgie vládla Rwandě a Burundi.
Hnutí odporu a nezávislosti
Koloniální období bylo poznamenáno vykořisťováním, odporem a významnými společenskými změnami. Domorodé obyvatelstvo čelilo vyvlastňování půdy, nucené práci a kulturnímu útlaku. Nicméně, brzy 20. století vidělo vzestup hnutí za nezávislost přes východní Afriku. Lídři jako Jomo Kenyatta v Keni, Julius Nyerere v Tanzanii a Haile Selassie v Etiopii stáli v čele úsilí o sebeurčení.
Etiopie za císaře Haile Selassieho odolávala italské okupaci během druhé italsko-etiopské války (1935-1937) a úspěšně obnovila svou suverenitu. Ostatní země následovaly po druhé světové válce, s rozšířenými nacionalistickými hnutími prosazujícími nezávislost. Tanzanie získala nezávislost v roce 1961, Keňa v roce 1963, Uganda v roce 1962 a Somálsko v roce 1960. Rwanda a Burundi také dosáhly nezávislosti na Belgii v roce 1962.
Výzvy po získání nezávislosti
Období po získání nezávislosti ve východní Africe bylo charakterizováno jak triumfy, tak výzvami. Nově nezávislé státy čelily problémům, jako je politická nestabilita, ekonomické potíže a sociální spory. V Ugandě vedl brutální režim Idi Amina (1971-1979) k rozsáhlému porušování lidských práv a hospodářskému úpadku. Ve Rwandě etnické napětí mezi Hutuy a Tutsiy vyvrcholilo děsivou genocidou v roce 1994, která zanechala v národě nesmazatelnou stopu.
Tanzanie pod vedením Julia Nyerereho prosazovala politiku afrického socialismu známou jako Ujamaa, která kladla důraz na soběstačnost a společný život. I když dosáhl určitých úspěchů ve vzdělávání a zdravotnictví, ekonomický model čelil značným výzvám a nakonec se potýkal s problémy při zajišťování trvalého růstu.
Hospodářský a sociální vývoj
Navzdory těmto výzvám dosáhla východní Afrika významného pokroku v různých oblastech. Region zažil pozoruhodný hospodářský růst, tažený sektory, jako je zemědělství, cestovní ruch a telekomunikace. Keňa se například stala lídrem v oblasti mobilních technologií a inovací, přičemž M-Pesa způsobila revoluci v mobilním bankovnictví.
Své ovoce přineslo i úsilí o zlepšení infrastruktury, zdravotnictví a školství. Země jako Etiopie hodně investovaly do infrastrukturních projektů, včetně přehrady Grand Ethiopian Renaissance Dam, jejímž cílem je podpořit výrobu energie a ekonomický rozvoj. Kromě toho se iniciativy na podporu regionální integrace, jako je Východoafrické společenství (EAC), snažily posílit hospodářskou spolupráci a stabilitu.
Současné problémy a vyhlídky do budoucna
Východní Afrika dnes čelí řadě současných problémů a příležitostí. V některých oblastech, jako je Jižní Súdán a části Somálska, zůstávají problémem politická nestabilita a konflikty. Existuje však také slibný vývoj v oblasti vládnutí a demokratických postupů. Mírová dohoda mezi Etiopií a Eritreou z roku 2018 znamenala významný krok k regionální stabilitě.
Změna klimatu představuje velkou hrozbu pro východní Afriku, má dopad na zemědělství, vodní zdroje a živobytí. Zranitelnost regionu vůči suchu a dalším extrémním povětrnostním jevům vyžaduje naléhavá opatření ke zmírnění a přizpůsobení se těmto výzvám.