Země v jižní Asii

Jižní Asie, která se nachází na jihu asijského kontinentu, je také v jiných klasifikacích známá jako indický subkontinent, takže je jasné, že jednou ze zemí, které tvoří tento region, je Indie, druhá nejlidnatější země Asie, a svět také. Další země přítomné v tomto regionu jsou: Maledivy, Pákistán, Nepál a další. Jednou z hlavních charakteristik jižní Asie je, že je jednou z nejchudších oblastí na asijském kontinentu. Populace se potýká s problémy, jako je vysoká kojenecká úmrtnost, nízká délka života a malý rozvoj.

Kolik zemí v jižní Asii

Jižní Asie je jedním z největších a nejlidnatějších subkontinentů planety. Jižní Asie, která pokrývá oficiální území o rozloze více než 5 milionů km², se skládá z 8  nezávislých zemí (Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka). Níže naleznete úplný seznam zemí jižní Asie podle počtu obyvatel.

1. Bangladéš

Bangladéš je republika v jižní Asii v Bengálském zálivu. Bangladéš je osmá nejlidnatější země světa a devadesát – třetí největší země podle oblasti, což z Bangladéše dělá jednu z nejhustěji osídlených zemí na světě. Většinu populace tvoří bengálští muslimové, po nich následují bengálští hinduisté s různými buddhistickými a křesťanskými komunitami. Úředním jazykem je bengálština.

Hlavní město: Dháka Rozloha: 144 km² Jazyk: bengálština Měna: Taka

2. Bhútán

Bhútán je království v jižní Asii, které hraničí s Čínou na severu a Indií na jihu. Země se osamostatnila od Indie v roce 1949 a celkem v Bhútánu žije asi 750 000 lidí.

Hlavní město: Thimphu Rozloha: 38 394 km² Jazyk: Zonca Měna: Ngultrum

3. Indie

Indie, oficiálně Indická republika, je federativní republika Jižní Asie. Je to sedmá největší země na povrchu, druhá nejlidnatější země a nejlidnatější demokracie na světě. Indie je často nazývána „největší demokracií světa“.

Hlavní město: Nové Dillí Rozloha: 3 287 260 km² Jazyky: Hindština a angličtina Měna: indická rupie

4. Maledivy

Maledivy, formálně Maledivská republika, je ostrovní stát v severním Indickém oceánu sestávající z 26 atolů s 1192 ostrovy, z nichž 200 je obydlených, dohromady obydlených asi 300 000 obyvateli.

Hlavní město: Muž Rozloha: 300 km² Jazyk: Dhivehi Měna: rupie

5. Nepál

Nepál, formálně Nepálská federativní republika, je republika na jižním svahu Himálaje mezi Čínou na severu a Indií na východě, západě a jihu.

Hlavní město: Káthmándú Rozloha: 147 180 km² Jazyk: nepálština Měna: rupie

6. Pákistán

Pákistán, formálně Pákistánská islámská republika, je stát v Asii. Země se obvykle nachází v různých geografických dílčích oblastech v závislosti na kontextu, jako je měnící se Blízký východ, Střední východ, jižní Asie, jihozápadní Asie a západní Asie.

Hlavní město: Islámábád Rozloha: 796 100 km² Jazyk: Urdu Měna: rupie

7. Srí Lanka

Srí Lanka, formálně Demokratická socialistická republika Srí Lanka, je ostrovní stát v jižní Asii, který se nachází jihovýchodně od Indie. Srí Lanka má kolem dvaceti milionů obyvatel a skládá se z velkého tropického ostrova a řady malých ostrůvků. Srí Lanka je členem Commonwealthu.

Hlavní město: Sri Jayewardenepura Kotte / Colombo Rozloha: 65 610 km² Jazyky: sinhálština a tamilština Měna: srílanská rupie

8. Afghánistán

Afghánistán je země v jižní Asii a obvykle je součástí Střední Asie. Země je hornatá a nemá pobřeží a sousedí s Pákistánem, Íránem, Turkmenistánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem a Čínou. Kábul je hlavním městem Afghánistánu.

Hlavní město: Kábul Rozloha: 652 230 km² Jazyk: Pachto a Dari Měna: Afghánská

Seznam zemí v jižní Asii a jejich hlavních měst

Jak bylo uvedeno výše, v jižní Asii je osm nezávislých zemí. Mezi nimi je největší zemí Indie a nejmenší Maledivy co do počtu obyvatel. Úplný seznam zemí jižní Asie s hlavními městy  je uveden v tabulce níže, seřazený podle nejnovějšího celkového počtu obyvatel a oblasti.

Mapa zemí jižní Asie

Stručná historie jižní Asie

Starověké civilizace a raná říše

1. Civilizace údolí Indus:

Jižní Asie je domovem jedné z nejstarších civilizací světa, civilizace údolí Indus, která vzkvétala kolem roku 3300 př.nl až 1300 př.nl. Tato civilizace s centrem v dnešním Pákistánu a severozápadní Indii se pyšnila pokročilým urbanistickým plánováním, sofistikovanými odvodňovacími systémy a obchodními sítěmi s Mezopotámií a Egyptem. Významná místa jako Mohenjo-Daro a Harappa odhalují pohledy na kulturu a životní styl této starověké civilizace.

2. Védské období a raná říše:

Po úpadku civilizace údolí Indu se Indo-Árijci stěhovali na indický subkontinent a přinesli s sebou Védy a kastovní systém. Védské období (asi 1500 př. nl – 500 př. n. l.) položilo základ hinduismu a vzniku raných království a republik. Mauryjská říše pod vedením Čandragupty Mauryi a jeho vnuka Ashoky sjednotila velkou část indického subkontinentu ve 3. století př. n. l., podporovala buddhismus a prováděla administrativní reformy.

Zlatý věk indické civilizace

1. Gupta Empire:

Říše Gupta (asi 4. až 6. století n. l.) je často považována za zlatý věk indické civilizace, který se vyznačuje vzkvétajícím uměním, literaturou, vědou a filozofií. Za vládců jako Chandragupta II a Samudragupta dosáhla říše pozoruhodných kulturních a intelektuálních úspěchů, včetně vytvoření ikonických chrámů, rozvoje desítkové soustavy a konceptu nuly v matematice a kompilace sanskrtské literatury.

2. Šíření buddhismu a hinduismu:

Během tohoto období se buddhismus šířil po jižní Asii i mimo ni, a to díky misijním aktivitám a obchodním sítím. Výstavba buddhistických stúp a klášterních univerzit, jako je Nalanda a Vikramashila, přispěla k šíření buddhistického učení. Hinduismus také zažil významný vývoj, se vznikem bhakti (oddaných) hnutí a kodifikací hindského práva v textech jako Manusmriti.

Islámské výboje a sultanát Dillí

1. Islámské invaze:

V 8. století n. l. začaly islámské armády z Arabského poloostrova napadat jižní Asii a postupně zavedly muslimskou vládu v částech indického subkontinentu. Sultanát Dillí, založený Qutb-ud-din Aibakem v roce 1206, se stal prvním velkým islámským státem v regionu. Následující vládci, jako Alauddin Khilji a Muhammad bin Tughlaq, rozšířili území sultanátu a provedli administrativní a vojenské reformy.

2. Mughalská říše:

V 16. století se Mughalská říše objevila jako dominantní mocnost v jižní Asii pod vedením Babura, potomka Timura a Čingischána. Mughalové, kteří byli středoasijského turkicko-mongolského původu, založili rozsáhlou a kulturně různorodou říši, která zahrnovala většinu indického subkontinentu. Akbar Veliký, Jahangir, Shah Jahan a Aurangzeb byli pozoruhodní mughalští vládci, kteří zanechali trvalý vliv na umění, architekturu a vládu.

Kolonialismus a hnutí za nezávislost

1. Evropský kolonialismus:

Během Věku průzkumu evropské mocnosti, zejména Portugalsko, Nizozemsko, Británie a Francie, založily obchodní základny a kolonie v jižní Asii. Britská východoindická společnost postupně rozšiřovala svou kontrolu nad indickými územími, využívala zdroje a zaváděla koloniální politiku, která vedla k ekonomickému vykořisťování a sociálním otřesům. Portugalci ovládali území jako Goa, Nizozemci založili obchodní stanice v Indonésii a Francouzi kolonizovali části Indie, Vietnamu a Laosu.

2. Boje o nezávislost:

20. století bylo svědkem vzestupu nacionalistických hnutí po celé jižní Asii, která se snažila ukončit koloniální nadvládu a dosáhnout nezávislosti. Vůdci jako Mahátma Gándhí v Indii, Muhammad Ali Jinnah v Pákistánu a Sukarno v Indonésii zmobilizovali masová hnutí a odpor proti koloniálním mocnostem. Rozdělení Britské Indie v roce 1947 vedlo k vytvoření Indie a Pákistánu, po kterém následovala hnutí za nezávislost v zemích jako Srí Lanka a Myanmar.

Moderní národní státy a regionální dynamika

1. Vznik národních států:

Po nezávislosti prošla jižní Asie obdobím budování národa a politické transformace, přičemž nově vzniklé státy se potýkaly s otázkami správy věcí veřejných, identity a socioekonomického rozvoje. Indie se ukázala jako největší demokracie na světě, zatímco Pákistán se potýkal s politickou nestabilitou a etnickým napětím. Další země v regionu, jako Bangladéš, Srí Lanka a Nepál, rovněž čelily problémům při upevňování státnosti a podpoře inkluzivního rozvoje.

2. Regionální dynamika:

Jižní Asie zůstává regionem rozmanitých kultur, jazyků a náboženství se složitou geopolitickou dynamikou a probíhajícími konflikty. Napětí mezi Indií a Pákistánem ohledně sporného regionu Kašmír, etnické a náboženské spory v zemích jako Srí Lanka a Myanmar a hrozba terorismu a extremismu představují významné výzvy pro regionální stabilitu a spolupráci.