Země ve Střední Americe

Střední Amerika je úzká a protáhlá část Ameriky, která tvoří pozemní spojení mezi Jižní a Severní Amerikou. V geografickém smyslu zahrnuje Střední Amerika území mezi jímkou ​​Atrato v severozápadní Kolumbii a Tehuantepecnäset v Mexiku. Podle tohoto vymezení se ve Střední Americe nachází jihovýchodní Mexiko (přibližně státy Chiapas a Tabasco spolu s celým poloostrovem Yucatán) a menší oblast Kolumbie.

Kolik zemí ve Střední Americe?

Podle politického vymezení však Střední Amerika zahrnuje sedm nezávislých zemí. Jsou to: Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika a Panama. Z ekonomického hlediska se termín Střední Amerika často používá v pěti státech Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Tyto země lze s jistým opodstatněním považovat za ekonomicko-politický celek, ale vymezení má i historické pozadí: Belize, dříve britský Honduras, se osamostatnilo v roce 1981 a Panama byla až do roku 1903 součástí Kolumbie.

Země Střední Ameriky se vyznačují tropickým podnebím a lidmi, převážně mestici. Obyvatelstvo je převážně katolické a jeho ekonomika je založena na zemědělství. Španělština a angličtina jsou převládající jazyky, ale domorodé jazyky jsou známé mnoha lidem kvůli jejich původu.

Mapa zemí Střední Ameriky

Seznam středoamerických zemí

Od roku 2020 je ve Střední Americe celkem 7 zemí. Úplný seznam zemí Střední Ameriky v abecedním pořadí naleznete níže:

#	Vlajka	Název státu	Oficiální jméno	Datum nezávislosti	Populace
1		Belize	Belize	21. září 1981	397,639
2		Kostarika	Kostarická republika	15. září 1821	5,094,129
3		El Salvador	Salvadorská republika	15. září 1821	6,486,216
4		Guatemala	Guatemalská republika	15. září 1821	17,915,579
5		Honduras	Hondurasská republika	15. září 1821	9,904,618
6		Nikaragua	Nikaragua	15. září 1821	6,624,565
7		Panama	Panamská republika	28. listopadu 1821	4,314,778

Všechny země ve Střední Americe a jejich hlavní města

Střední Amerika je ve srovnání se Střední Amerikou obecnější pojem. Kromě národů Střední Ameriky do Střední Ameriky patří také Karibik, Mexiko (nachází se na jihu Severní Ameriky) a také Kolumbie a Venezuela (na severu Jižní Ameriky). Podívejte se nyní na seznam všech zemí Střední Ameriky:

Antigua a Barbuda

• Hlavní město: Saint John’s
• Rozloha: 440 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Východokaribský dolar

Bahamy

• Hlavní město: Nassau
• Rozloha: 13 880 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Bahamský dolar

Barbados

• Hlavní město: Bridgetown
• Rozloha: 430 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Barbadoský dolar

Belize

• Hlavní město: Belmopan
• Rozloha: 22 970 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Belize Dollar

Kostarika

• Hlavní město: San José
• Rozloha: 51.100 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Kostarický Colón

Kuba

• Hlavní město: Havana
• Rozloha: 109,890 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Kubánské peso

Dominika

• Hlavní město: Roseau
• Rozloha: 750 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Východokaribský dolar

El Salvador

• Hlavní město: San Salvador
• Rozloha: 21 040 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: americký dolar a dvojtečka

Granát

• Hlavní město: Saint George’s
• Rozloha: 340 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Východokaribský dolar

Guatemala

• Hlavní město: Guatemala City
• Rozloha: 108,890 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Quetzal

Haiti

• Hlavní město: Port-au-Prince
• Rozloha: 27 750 km²
• Jazyk: francouzština a kreolština
• Měna: Gourde

Honduras

• Hlavní město: Tegucigalpa
• Rozloha: 112 490 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Lempira

Jamaica

• Hlavní město: Kingston
• Rozloha: 10 990 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: jamajský dolar

Nikaragua

• Hlavní město: Managua
• Rozloha: 130 370 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Cordoba

Panama

• Hlavní město: Panama City
• Rozloha: 75 420 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Balboa

Dominikánská republika

• Hlavní město: Santo Domingo
• Rozloha: 48.670 km²
• Jazyk: španělština
• Měna: Hmotnost

Svatá Lucie

• Hlavní město: Castries
• Rozloha: 620 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Východokaribský dolar

Svatý Kryštof a Nevis

• Hlavní město: Basseterre
• Rozloha: 260 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Východokaribský dolar

Svatý Vincent a Grenadiny

• Hlavní město: Kingstown
• Rozloha: 390 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: jamajský dolar

Trinidad a Tobago

• Hlavní město: Port of Spain
• Rozloha: 5 130 km²
• Jazyk angličtina
• Měna: Trinidad a Tobago dolar

Země MCCA

Středoamerický společný trh (MCCA) vznikl v roce 1960 s cílem vytvořit pro region společný trh. Z tohoto bloku má vytvořit Středoamerickou unii, stejně jako Evropskou unii. Následující národy jsou zakladateli a současní členové MCCA:

Nikaragua

• Vláda: Prezidentská republika
• Počet obyvatel: 6 080 000
• HDP: 11,26 miliardy dolarů

Guatemala

• Vláda: Prezidentská republika
• Počet obyvatel: 15 470 000
• HDP: 53,8 miliardy dolarů

El Salvador

• Vláda: Prezidentská republika
• Počet obyvatel: 6 340 000
• HDP: 24,26 miliardy dolarů

Honduras

• Vláda: Prezidentská republika
• Počet obyvatel: 8 098 000
• HDP: 18,55 miliardy dolarů

Kostarika

• Vláda: Prezidentská republika
• Počet obyvatel: 4 872 000
• HDP: 49,62 miliardy dolarů

Stručná historie Střední Ameriky

Předkolumbovská éra

Starověké civilizace

Střední Amerika, region bohatý na historii a kulturu, byl domovem různých domorodých civilizací dlouho před příchodem Evropanů. Nejpozoruhodnější z nich jsou Mayové, kteří vzkvétali mezi 2000 př. nl a 16. stoletím n. l. Mayská civilizace, známá svými pokročilými znalostmi matematiky, astronomie a architektury, po sobě zanechala velkolepá města jako Tikal, Copán a Palenque. Mezi další významné předkolumbovské kultury patří Olmékové, kteří jsou často považováni za mateřskou kulturu Mezoameriky, a Aztékové, kteří měli vliv na části Střední Ameriky.

Obchodní a kulturní výměna

Region byl centrem obchodu a kulturní výměny s rozsáhlými sítěmi spojujícími různé mezoamerické kultury. Tato interakce usnadnila šíření zemědělských praktik, náboženské víry a technologických inovací, což přispělo k bohaté a rozmanité kulturní krajině předkolumbovské Střední Ameriky.

Evropská kolonizace

Příjezd Španělů

Příchod Kryštofa Kolumba v roce 1492 znamenal začátek evropského zájmu o Střední Ameriku. Španělští průzkumníci, motivovaní hledáním zlata, Boha a slávy, brzy následovali. Dobytí Aztécké říše Hernánem Cortésem na počátku 16. století otevřelo dveře dalším španělským nájezdům do Střední Ameriky. V polovině 16. století Španělé získali kontrolu nad velkou částí regionu a začlenili jej do Viceroyalty Nového Španělska.

Koloniální správa

Španělská kolonizace přinesla do Střední Ameriky významné změny. Španělé zavedli svůj jazyk, náboženství a struktury vládnutí, často násilnými prostředky. Domorodé obyvatelstvo bylo vystaveno systémům encomienda a repartimiento, které využívaly jejich práci pro zemědělské a těžební účely. Koloniální období také vidělo zavedení afrických otroků, dále měnit demografickou a kulturní strukturu regionu.

Hnutí za nezávislost

Úpadek španělské moci

Počátek 19. století byl poznamenán rozšířenou nespokojeností se španělskou vládou, živenou ekonomickým vykořisťováním a sociálními nerovnostmi. Napoleonské války v Evropě oslabily španělskou kontrolu a vytvořily příležitost pro hnutí za nezávislost, aby získala na síle.

Cesta k nezávislosti

V roce 1821 vyhlásila Střední Amerika nezávislost na Španělsku, zpočátku jako součást krátkodobé mexické říše. V roce 1823 region vytvořil Spojené provincie Střední Ameriky, federaci zahrnující dnešní Guatemalu, Salvador, Honduras, Nikaraguu a Kostariku. Vnitřní konflikty a regionální soupeření však vedly k rozpuštění federace v roce 1838, což mělo za následek vznik nezávislých národních států.

Období po nezávislosti

Politická nestabilita a zahraniční intervence

Období po získání nezávislosti ve Střední Americe bylo charakterizováno politickou nestabilitou a častými konflikty. Liberální a konzervativní frakce soupeřily o kontrolu, což často vedlo k občanským válkám a bojům o moc. Navíc do regionu zasáhly cizí mocnosti, zejména Spojené státy a Británie, které se snažily chránit své ekonomické a strategické zájmy. Zapojení USA do výstavby a kontroly Panamského průplavu a časté vojenské intervence jsou příkladem této éry zahraničního vlivu.

Ekonomický rozvoj a výzvy

Koncem 19. a začátkem 20. století došlo ve Střední Americe k významným ekonomickým změnám, které vedl export kávy, banánů a dalších zemědělských produktů. Společnosti se sídlem v USA, jako je United Fruit Company, hrály dominantní roli v ekonomice regionu, což vedlo k pojmu „banánové republiky“, který popisuje vliv těchto korporací. Tento vývoj sice přinesl hospodářský růst, ale zároveň posílil sociální nerovnosti a závislost na zahraničních trzích.

Moderní éra

Revoluční hnutí a občanské války

Druhá polovina 20. století byla poznamenána revolučními hnutími a občanskými válkami, zejména v Guatemale, Salvadoru a Nikaragui. Guatemalská občanská válka (1960-1996) byl vleklý konflikt mezi vládními silami a levicovými partyzány, který měl za následek významné porušování lidských práv a ztráty na životech. V Salvadoru byla občanská válka (1979-1992) svědkem intenzivních bojů mezi vládou a Frontou národního osvobození Farabunda Martího (FMLN), které skončily mírovou dohodou zprostředkovanou Organizací spojených národů.

Nikaragua zažila sandinistickou revoluci, která svrhla Somozovu diktaturu v roce 1979. Následná Contra War, podporovaná americkou podporou protisandinistických rebelů, však zemi uvrhla do dalšího konfliktu až do konce 80. let.

Demokratické přechody a ekonomické reformy

V 90. letech a na počátku 21. století došlo ve Střední Americe k vlně demokratických přechodů a ekonomických reforem. Mírové dohody ukončily mnoho občanských konfliktů v regionu a země začaly uplatňovat tržně orientovanou hospodářskou politiku. Zvýšila se také regionální spolupráce s iniciativami, jako je Středoamerický integrační systém (SICA), zaměřený na podporu hospodářské a politické integrace.

Současné výzvy

Navzdory těmto pokrokům čelí Střední Amerika i nadále významným výzvám. Vysoká míra chudoby, násilí a korupce zůstává všudypřítomným problémem. Region je také zranitelný vůči přírodním katastrofám, jako jsou hurikány a zemětřesení, které zhoršují sociální a ekonomické problémy. Migrace, zejména do Spojených států, se stala hlavním problémem, který je poháněn hledáním lepších ekonomických příležitostí a únikem před násilím.