Seznam zemí v Evropě (v abecedním pořadí)
Jako nejhustěji osídlený kontinent světa se Evropa nachází na severní polokouli zeměkoule. Rozkládá se na celkové ploše 10 498 000 km 2 a má 744,7 milionů obyvatel. Ruská federace je největší zemí Evropy se 17 075 400 km 2 a nejlidnatějším státem se 143,5 miliony obyvatel. Následuje Německo s 357 120 km 2 a 81,89 miliony obyvatel.
Regiony v Evropě
- východní Evropa
- západní Evropa
- Severní Evropa
- Jižní Evropa
Geograficky je Evropa ohraničena na severu Severním ledovým oceánem, na východě s pohořím Ural, na jihu s Kaspickým a Černým mořem a pohořím Kavkaz (přirozené hranice mezi Evropou a Asií) a se Středozemním mořem. Podívejte se na následující mapu umístění Evropy.
Kolik zemí v Evropě
Od roku 2020 je na evropském kontinentu 45 zemí. Mezi velikostmi každého z nich je velká rozmanitost a najdeme zde malý Vatikán (0,44 km 2 ), Monako (0,44 km 2 ), San Marino (61,2 km 2 ), Lichtenštejnsko (160 km 2 ) a Andorrské knížectví (468 km 2 ).
Transkontinentální země v Evropě
Následujících pět zemí se nachází jak v Evropě, tak v Asii. Jsou seřazeny podle počtu obyvatel.
- Rusko
- Kazachstán
- Ázerbajdžán
- Gruzie
- krocan
Ostrov Kypr je součástí Asie, ale politicky patří do Evropy. Malý ostrov okupují Turecko a Spojené království, které tam stále mají vojenské základny. Část území, jih, byla přijata do Evropské unie v roce 2004. Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie jsou z geografického hlediska země patřící k asijskému kontinentu. Nacházejí se v oblasti Kavkazu a jsou považovány za transkontinentální země. Ázerbájdžán a Gruzie sousedí s Ruskem (evropská část), která je od 25. ledna 2001 členem Rady Evropy.
Abecední seznam všech zemí v Evropě
V souhrnu je v Evropě celkem 45 nezávislých národů a 6 závislých území. Úplný seznam evropských zemí v abecedním pořadí naleznete níže:
| # | Vlajka | Název státu | Populace | Oficiální jméno |
| 1 |  |
Albánie | 2,877,808 | Albánská republika |
| 2 |  |
Andorra | 77,276 | Andorrské knížectví |
| 3 |  |
Rakousko | 9,006,409 | Rakouská republika |
| 4 |  |
Bělorusko | 9,449,334 | Běloruská republika |
| 5 |  |
Belgie | 11,589,634 | Belgické království |
| 6 |  |
Bosna a Hercegovina | 3,280,830 | Bosna a Hercegovina |
| 7 |  |
Bulharsko | 6,948,456 | Bulharská republika |
| 8 |  |
Chorvatsko | 4,105,278 | Chorvatská republika |
| 9 |  |
Česká republika | 10,708,992 | Česká republika |
| 10 |  |
Dánsko | 5,792,213 | Dánské království |
| 11 |  |
Estonsko | 1,326,546 | Estonská republika |
| 12 |  |
Finsko | 5,540,731 | Finská republika |
| 13 |  |
Francie | 65,273,522 | Francouzská republika |
| 14 |  |
Německo | 83,783,953 | Spolková republika Německo |
| 15 |  |
Řecko | 10,423,065 | Řecká republika |
| 16 |  |
Svatý stolec | 812 | Svatý stolec |
| 17 |  |
Maďarsko | 9,660,362 | Maďarsko |
| 18 |  |
Island | 341,254 | Islandská republika |
| 19 |  |
Irsko | 4,937,797 | Irsko |
| 20 |  |
Itálie | 60,461,837 | Italská republika |
| 21 |  |
Lotyšsko | 1,886,209 | Lotyšská republika |
| 22 |  |
Lichtenštejnsko | 38,139 | Lichtenštejnsko |
| 23 |  |
Litva | 2,722,300 | Litevská republika |
| 24 |  |
Lucembursko | 625,989 | Lucemburské velkovévodství |
| 25 |  |
Malta | 441,554 | Maltská republika |
| 26 |  |
Moldavsko | 4,033,974 | Moldavská republika |
| 27 |  |
Monako | 39,253 | Monacké knížectví |
| 28 |  |
Černá Hora | 628,077 | Černá Hora |
| 29 |  |
Holandsko | 17,134,883 | Nizozemské království |
| 30 |  |
Severní Makedonie | 2,022,558 | Republika Severní Makedonie |
| 31 |  |
Norsko | 5,421,252 | Norské království |
| 32 |  |
Polsko | 37,846,622 | Polská republika |
| 33 |  |
Portugalsko | 10,196,720 | Portugalská republika |
| 34 |  |
Rumunsko | 19,237,702 | Rumunsko |
| 35 |  |
Rusko | 145,934,473 | Ruská Federace |
| 36 |  |
San Marino | 33,942 | Republika San Marino |
| 37 |  |
Srbsko | 8,737,382 | Srbská republika |
| 38 |  |
Slovensko | 5,459,653 | Slovenská republika |
| 39 |  |
Slovinsko | 2,078,949 | Slovinská republika |
| 40 |  |
Španělsko | 46,754,789 | Španělské království |
| 41 |  |
Švédsko | 10,099,276 | Švédské království |
| 42 |  |
Švýcarsko | 8,654,633 | Švýcarská konfederace |
| 43 |  |
krocan | 84,339,078 | Turecká republika |
| 44 |  |
Ukrajina | 43,733,773 | Ukrajina |
| 45 |  |
Spojené království | 67,886,022 | Spojené království Velké Británie a Severního Irska |
Evropská unie
Evropská unie (EU) je ekonomický a politický blok, jehož hlavním cílem je udržení míru na evropském kontinentu prostřednictvím ekonomických, sociálních a kulturních programů. Ze všech evropských zemí se Evropské unie účastní 28 zemí.
Mapa zemí v Evropě
Stručné dějiny Evropy
Starověké civilizace
Pravěká Evropa
Historie Evropy začíná pravěkou lidskou činností, o čemž svědčí jeskynní malby Lascaux ve Francii a Stonehenge v Anglii. Neolitická revoluce viděla příchod zemědělství a trvalých osad, což vedlo ke vzestupu raných civilizací.
Klasický starověk: Řecko a Řím
Starověké Řecko, vzkvétající od 8. do 4. století př. n. l., položilo základy západní civilizace prostřednictvím pokroku ve filozofii, politice a umění. Významné byly městské státy Athény a Sparta a výboje Alexandra Velikého rozšířily helénskou kulturu po Evropě a Asii.
Římská republika, založená v roce 509 př. nl, se v roce 27 př. n. l. vyvinula v římskou říši. Obrovská římská říše sjednotila velkou část Evropy, přinesla silnice, akvadukty a latinský jazyk. Pax Romana (27 BCE-180 CE) znamenala období relativního míru a stability. Úpadek Západořímské říše v 5. století nl vedl k fragmentaci Evropy na menší království.
Středověk
Byzantská říše a království raného středověku
Byzantská říše, pokračování Východořímské říše, zachovala římské a řecké tradice a zároveň ovlivnila východní Evropu a Blízký východ. V západní Evropě se objevila germánská království jako Frankové, když Karel Veliký (768-814 n. l.) založil karolínskou říši a obnovil titul císaře na Západě.
Feudalismus a Svatá říše římská
Kolaps centralizované moci vedl ke vzestupu feudalismu, systému, kde místní páni spravovali své vlastní země, ale dlužili vojenskou službu králi. Svatá říše římská, založená v roce 962 n. l., se snažila oživit odkaz Karla Velikého, i když zůstala roztříštěnou konfederací států. Mnišství a katolická církev hrály v tomto období klíčovou roli při zachování znalostí a stabilizaci společnosti.
Renesance a reformace
Renesance
Renesance, která začala v Itálii ve 14. století a rozšířila se po Evropě, byla obdobím obnoveného zájmu o klasické učení a umělecké inovace. Přineslo pokrok v umění, vědě a myšlení, přičemž významným způsobem přispěli osobnosti jako Leonardo da Vinci, Michelangelo a Galileo.
reformace
Protestantská reformace v 16. století, zahájená 95 tezemi Martina Luthera v roce 1517, zpochybnila autoritu katolické církve a vedla k náboženské fragmentaci. Reformace a následná katolická protireformace přetvořila evropskou náboženskou krajinu, což vedlo ke konfliktům jako třicetiletá válka (1618-1648) a založení protestantských a katolických států.
Raný novověk
Age of Exploration
Věk průzkumu v 15. a 16. století viděl evropské mocnosti jako Španělsko, Portugalsko a později Anglie, Francie a Nizozemsko, aby rozšířily svá impéria přes Ameriku, Afriku a Asii. Tato éra přinesla Evropě nesmírné bohatství, ale také zahájila staletí kolonizace a vykořisťování.
Osvícení a revoluce
Osvícenství 17. a 18. století kladlo důraz na rozum, individuální práva a vědecké bádání. Filosofové jako Voltaire, Rousseau a Kant ovlivnili politické myšlení a připravili půdu pro revoluční hnutí. Francouzská revoluce (1789-1799) dramaticky transformovala Francii a inspirovala povstání v celé Evropě, což vedlo ke vzestupu Napoleona Bonaparta a napoleonským válkám (1803-1815).
19. století
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce, která začala v Británii koncem 18. století, se rozšířila po Evropě a přeměnila ekonomiky z agrárních na průmyslové. Inovace v technologii a dopravě, jako je parní stroj a železnice, podnítily urbanizaci a společenské změny.
Nacionalismus a formování státu
19. století bylo ve znamení vzestupu nacionalismu a formování moderních národních států. Sjednocení Itálie a Německa v 60. a 70. letech 19. století přetvořilo politickou mapu Evropy. Úpadek říší jako Osmanská a Rakousko-uherská říše vedl ke vzniku nových států a zvýšil národní napětí.
20. století a současná doba
světové války a jejich následky
20. století ovládly dvě světové války. První světová válka (1914-1918) vedla k významným politickým otřesům, zhroucení říší a překreslení národních hranic. Druhá světová válka (1939-1945) přinesla bezpříkladnou zkázu a holocaust, po kterém následovalo rozdělení Evropy během studené války. Východní blok v čele se Sovětským svazem a západní blok v čele se Spojenými státy představovaly ideologické konflikty mezi komunismem a kapitalismem.
Evropská integrace
Evropa po 2. světové válce zaznamenala snahy o podporu míru a spolupráce, což vedlo k založení Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1957 a jeho vývoji v Evropskou unii (EU). Cílem EU bylo zajistit hospodářskou spolupráci, politickou stabilitu a předcházet budoucím konfliktům.
Moderní výzvy
21. století přineslo nové výzvy, včetně ekonomických krizí, migračních problémů a nárůstu populismu. Referendum o brexitu v roce 2016 upozornilo na napětí uvnitř EU. Evropa také čelí environmentálním problémům a potřebě udržitelného rozvoje. Navzdory těmto výzvám zůstává Evropa globálním lídrem v kultuře, technologii a politickém myšlení.
