Země východní Evropy
Východoevropské země jsou seskupeny podle jejich kulturních a historických charakteristik. Na jedné straně sdružují země, které se dostaly pod vliv pravoslavné církve a mají slovanský jazyk. Mnohé z nich jako Srbsko, Černá Hora, Chorvatsko byly ovládány turecko-osmanskou říší. Proto zde najdeme velké množství muslimů usazených před několika staletími.
Na druhou stranu regiony jako Maďarsko, Česká republika a Slovensko byly součástí Rakousko-Uherska. Mají kulturu blízko západu, i když je neokupovala Římská říše.
Kolik zemí ve východní Evropě
Jako region Evropy se východní Evropa skládá z 10 nezávislých zemí (Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina). Níže naleznete seznam východoevropských zemí a závislostí podle počtu obyvatel. Všechny je také najdete v abecedním pořadí na tomto konci této stránky.
1. Bělorusko
Bělorusko, formálně Běloruská republika, je země ve východní Evropě. Země je vnitrozemským státem a sousedí s Lotyšskem, Litvou, Polskem, Ruskem a Ukrajinou.
 |
|
2. Bulharsko
Bulharsko je republika v jižní Evropě na severovýchodě Balkánu, která hraničí s Rumunskem na severu, Srbskem a Makedonií na západě a Řeckem a Tureckem na jihu a pobřežím Černého moře na východě. Bulharsko má asi 7,2 milionu obyvatel a Sofie je hlavním a největším městem.
 |
|
3. Česká republika
Česká republika, formálně Česká republika, je středoevropským státem a členem Evropské unie.
 |
|
4. Maďarsko
Maďarsko je republika ve střední Evropě. Hlavním městem Maďarska je Budapešť. Země hraničí s Rakouskem, Slovenskem, Ukrajinou, Rumunskem, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem. Počátky Maďarska se datují do devátého století a obyvatelstvo mluví maďarským jazykem Ugro.
 |
|
5. Moldavsko
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je republika ve východní Evropě sousedící s Rumunskem a Ukrajinou. Země má 3,5 milionu obyvatel.
 |
|
6. Polsko
Polsko, formálně Polská republika, je republika ve střední Evropě. Polsko hraničí na západě s Německem, na jihu s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Ukrajinou a Běloruskem a na severu s Litvou a Ruskem.
 |
|
7. Rumunsko
Rumunsko je republika ve východní Evropě. Země sousedí na severu s Ukrajinou, na východě s Moldavskem a Černým mořem, na jihu s Bulharskem podél řeky Dunaj a na západě s Maďarskem a Srbskem.
 |
|
8. Rusko
Rusko, formálně Ruská federace, je federativní republika, která zahrnuje velké části východní Evropy a celou severní Asii.
 |
|
9. Slovensko
Slovensko je republika ve střední Evropě sousedící s Polskem, Ukrajinou, Maďarskem, Rakouskem a Českou republikou.
 |
|
10. Ukrajina
Ukrajina je země ve východní Evropě. Sousedí s Rumunskem, Moldavskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem, Běloruskem a Ruskem. Na jihu má země pobřeží obrácené k Černému moři.
 |
|
Seznam zemí ve východní Evropě a jejich hlavních měst
Jak je uvedeno výše, ve východní Evropě jsou 3 nezávislé země. Mezi nimi je největší zemí Rusko a nejmenší Moldavsko. Úplný seznam východoevropských zemí s hlavními městy je uveden v tabulce níže, seřazených podle posledního celkového počtu obyvatel.
| Hodnost | Nezávislá země | Současná populace | Hlavní město |
| 1 | Rusko | 146,793,744 | Moskva |
| 2 | Ukrajina | 42,079,547 | Kyjev |
| 3 | Polsko | 38 413 000 | Varšava |
| 4 | Rumunsko | 19,523,621 | Bukurešť |
| 5 | Česká republika | 10,652,812 | Praha |
| 6 | Maďarsko | 9 764 000 | Budapešť |
| 7 | Bělorusko | 9,465,300 | Minsk |
| 8 | Bulharsko | 7 000 039 | Sofie |
| 9 | Slovensko | 5,450,421 | Bratislava |
| 10 | Moldavsko | 3,547,539 | Kišiněv |
Mapa zemí východní Evropy
Stručná historie východní Evropy
Období starověku a raného středověku
Rané civilizace a kmenové společnosti
Východní Evropa, zahrnující regiony, jako je Balkán, pobaltské státy a východní slovanské země, má rozmanitou a složitou historii. Mezi první obyvatele patřili Thrákové, Ilyrové a Dákové na Balkáně a pobaltské kmeny na severu. Skythové a Sarmati se potulovali po stepích, zatímco slovanské kmeny se začaly v regionu usazovat kolem 5. století n. l. a tvořily základy budoucích států.
Byzantský vliv a slovanská expanze
Byzantská říše výrazně ovlivnila Balkán, rozšířila křesťanství, umění a architekturu. Východní pravoslavná církev hrála zásadní roli při utváření kulturní a náboženské identity východní Evropy. Slovanské kmeny, včetně předků moderních Rusů, Ukrajinců a Bělorusů, expandovaly do východní Evropy, integrovaly se s místním obyvatelstvem a založily rané politické strany.
Vrcholný středověk
Kyjevská Rus a vznik knížectví
Vznik Kyjevské Rusi v 9. století znamenal významný vývoj ve východní Evropě. Kyjevská Rus, založená Varjagy, se stala mocnou federací slovanských kmenů pod vedením velkého knížete Kyjeva. Christianizace Kyjevské Rusi v roce 988 pod vedením prince Vladimíra Velikého stanovila východní pravoslaví jako dominantní náboženství.
Mongolská invaze a Zlatá horda
Ve 13. století mongolská invaze zpustošila východní Evropu, což vedlo k podrobení Kyjevské Rusi Zlatou hordou. Mongolské jho hluboce zasáhlo region, způsobilo politickou roztříštěnost a ekonomické potíže. Některá knížectví, jako Moskva, však začala mocensky stoupat kolaborací s Mongoly a postupným prosazováním nezávislosti.
Pozdní středověk a raný novověk
Vzestup Polsko-litevského společenství
14. a 15. století vidělo vznik polsko-litevského společenství, mocného státu vytvořeného prostřednictvím Unie Krewo (1385) a Unie Lublinu (1569). Commonwealth se stal jedním z největších a nejlidnatějších států v Evropě, který se vyznačuje jedinečným systémem „zlaté svobody“, který šlechtě uděloval významná politická práva.
Osmanská expanze a vliv Habsburků
Expanze Osmanské říše na Balkán ve 14. a 15. století významně ovlivnila východní Evropu. Pád Konstantinopole v roce 1453 znamenal začátek osmanské nadvlády v jihovýchodní Evropě, což vedlo ke staletí tureckého vlivu v regionu. Současně Habsburkové rozšířili svou kontrolu nad částmi východní Evropy, zejména v Maďarsku a na západním Balkáně, což přispělo ke složité politické krajině.
Moderní období
Rozdělení Polska a vzestup Ruska
Konec 18. století byl svědkem rozdělení Polska (1772, 1793, 1795) Ruskem, Pruskem a Rakouskem, což vedlo ke zmizení polsko-litevského společenství z mapy. Mezitím Ruské impérium rozšířilo své území a stalo se dominantní mocností ve východní Evropě. Vzestup Ruské říše pod vedením vůdců jako Peter Veliký a Kateřina Veliká přinesl významné modernizační úsilí a územní expanzi.
Nacionalismus a hnutí za nezávislost
19. století bylo poznamenáno vzestupem nacionalismu a hnutí za nezávislost napříč východní Evropou. Úpadek Osmanské říše a oslabení habsburské kontroly umožnily vznik nových národních států. Řecká válka za nezávislost (1821-1830) inspirovala další balkánské národy k hledání nezávislosti. Významný vliv měly také revoluce z roku 1848, které podpořily národní vědomí a politické změny.
Nepokoje 20. století
První světová válka a Versailleská smlouva
První světová válka a následná Versailleská smlouva (1919) dramaticky přetvořily východní Evropu. Rozpad říší vedl k vytvoření nových států, včetně Polska, Československa a Jugoslávie. Meziválečné období bylo poznamenáno politickou nestabilitou, ekonomickými problémy a vzestupem autoritářských režimů.
Druhá světová válka a sovětská nadvláda
Druhá světová válka přinesla do východní Evropy zkázu a v regionu došlo k významným bitvám a zvěrstvům. Nacistická okupace a holocaust měly hluboký dopad na východoevropské obyvatelstvo. Po válce Sovětský svaz nastolil kontrolu nad východní Evropou, což vedlo k vytvoření komunistických vlád spojených s Moskvou. Železná opona rozdělila Evropu a vytvořila geopolitickou a ideologickou propast, která trvala až do konce studené války.
Současný vývoj
Pád komunismu a demokratické přechody
Koncem 20. století došlo ve východní Evropě ke zhroucení komunistických režimů, počínaje hnutím Solidarita v Polsku a vyvrcholením pádem Berlínské zdi v roce 1989. Následné rozpuštění Sovětského svazu v roce 1991 umožnilo nezávislost pobaltských států a další východoevropské národy. Tyto země se vydaly na cestu k demokracii, tržnímu hospodářství a integraci se západními institucemi.
Integrace Evropské unie a moderní výzvy
V 21. století se mnoho východoevropských zemí připojilo k Evropské unii a NATO, hledajíc stabilitu, bezpečnost a ekonomický růst. Region však čelí přetrvávajícím výzvám, včetně politické korupce, ekonomických rozdílů a napětí s Ruskem. Konflikty jako válka na Ukrajině podtrhují pokračující geopolitickou volatilitu ve východní Evropě.
