Země v jižní Evropě
Kolik zemí v jižní Evropě
Jako region Evropy se jižní Evropa skládá z 16 nezávislých zemí (Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Řecko, Svatý stolec, Itálie, Malta, Černá Hora, Severní Makedonie, Portugalsko, San Marino, Srbsko, Slovinsko, Španělsko, Turecko) a 1 území (Gibraltar). Níže naleznete seznam jihoevropských zemí a závislostí podle počtu obyvatel. Všechny je také najdete v abecedním pořadí na tomto konci této stránky.
1. Albánie
Albánie je republika v jižní Evropě na Balkáně a sousedí s Černou Horou, Kosovem, Makedonií a Řeckem. Hlavním městem Albánie je Tirana a úředním jazykem je albánština.
 |
|
2. Andorra
Andorra je malé knížectví v jihozápadní Evropě na hranici mezi Španělskem a Francií. Hlavním městem je Andorra la Vella a úředním jazykem je katalánština.
 |
|
3. Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina je federativní republika jižní Evropy na Balkáně sousedící s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Země má o něco více než 3,8 milionu obyvatel a je osídlena třemi ústavními etnickými skupinami: Bosňáky, Srby a Chorvaty.
 |
|
4. Chorvatsko
Chorvatsko, formálně Chorvatská republika, je republika ve střední / jihovýchodní Evropě. Chorvatsko sousedí s Bosnou a Hercegovinou a Srbskem na východě, Slovinskem na severu, Maďarskem na severovýchodě a Černou Horou na jihu.
 |
|
5. Řecko
Řecko, formálně Řecká republika nebo Řecká republika, je republika v jižní Evropě na Balkáně. Řecko hraničí na severu s Albánií, Makedonií a Bulharskem a na východě s Tureckem.
 |
|
6. Itálie
Itálie, formálně Italská republika, je jednotná parlamentní republika v jižní Evropě. Zde na stránce země jsou novinky, tipy na odkazy, nejnovější zprávy z ambasády, cestovní informace z ministerstva zahraničních věcí, kontaktní údaje našich agentů, události v zemi a možnost kontaktovat Švédy žijící v Itálii.
 |
|
7. Malta
Malta, formálně Maltská republika, je ostrovní stát v centrálním Středomoří nacházející se mezi Libyí na jihu a Itálií na severu. Zemí nejblíže západu je Tunisko a přímým východním směrem Řecko s ostrovem Kréta.
 |
|
8. Černá Hora
Černá Hora je republika ležící u Jaderského moře v jižní Evropě, na Balkáně. Černá Hora sousedí s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na severu, Srbskem a Kosovem na východě a Albánií na jihu. Hlavním městem je Podgorica.
 |
|
9. Severní Makedonie
Makedonie, formálně Republika Makedonie, je od pádu komunismu v bývalé Jugoslávii republikou v jižní Evropě, na Balkáně.
 |
|
10. Portugalsko
Portugalsko je republika na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě.
 |
|
11. San Marino
San Marino, formálně Republika San Marino, je republika ležící na Apeninském poloostrově v jižní Evropě, zcela uzavřená Itálií. San Marino je jedním z evropských mikrostátů. Jeho obyvatelé se nazývají sanmarinier.
 |
|
12. Srbsko
Srbsko, oficiálně Republika Srbsko, je stát na Balkáně v jižní Evropě.
 |
|
13. Slovinsko
Slovinsko, formálně Republika Slovinsko, je republika ve střední Evropě. Země sousedí s Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Chorvatskem.
 |
|
14. Španělsko
Španělsko, oficiálně Španělské království, je země a členský stát Evropské unie nacházející se v jihozápadní Evropě na Pyrenejském poloostrově.
 |
|
15. Turecko
Turecko, oficiálně Turecká republika, je euroasijská země, která se rozprostírá přes Anatolský poloostrov v jihozápadní Asii a východní Thrákii na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě.
 |
|
16. Vatikán
Vatikán, je nezávislý mikrostat umístěný jako enkláva v italském hlavním městě Římě. Zde na venkovské straně jsou novinky, tipy na odkazy, nejnovější zprávy z ambasády, cestovní informace z ministerstva zahraničních věcí, kontaktní údaje našich agentů, dění v zemi a možnost kontaktovat Švédy žijící v Vatikán.
 |
|
Seznam zemí v jižní Evropě a jejich hlavních měst
Jak je uvedeno výše, v jižní Evropě jsou 3 nezávislé země. Mezi nimi je největší zemí Turecko a nejmenší Svatý stolec. Úplný seznam jihoevropských zemí s hlavními městy je uveden v tabulce níže, seřazených podle posledního celkového počtu obyvatel.
| Hodnost | Nezávislá země | Současná populace | Hlavní město |
| 1 | krocan | 82,003,882 | Ankara |
| 2 | Itálie | 60,375,749 | Řím |
| 3 | Španělsko | 46,733,038 | Madrid |
| 4 | Řecko | 10,741,165 | Athény |
| 5 | Portugalsko | 10,276,617 | Lisabon |
| 6 | Srbsko | 7,001,444 | Bělehrad |
| 7 | Chorvatsko | 4,130,304 | Záhřeb |
| 8 | Bosna a Hercegovina | 3 301 000 | Sarajevo |
| 9 | Albánie | 2,862,427 | Tirana |
| 10 | Slovinsko | 2,080,908 | Lublaň |
| 11 | Severní Makedonie | 2,075,301 | Skopje |
| 12 | Černá Hora | 622,359 | Podgorica |
| 13 | Malta | 475,701 | Valletta |
| 14 | Andorra | 76,177 | Andorra la Vella |
| 15 | San Marino | 33,422 | San Marino |
| 16 | Svatý stolec | 799 | Vatikán |
Území v jižní Evropě
| Závislé území | Populace | Území |
| Gibraltar | 33,701 | Spojené království |
Mapa zemí jižní Evropy
Abecední seznam zemí a závislostí v jižní Evropě
V souhrnu je v jižní Evropě celkem 17 nezávislých zemí a závislých území. Úplný seznam jihoevropských zemí a závislostí v abecedním pořadí naleznete níže:
- Albánie
- Andorra
- Bosna a Hercegovina
- Chorvatsko
- Gibraltar ( Velká Británie )
- Řecko
- Svatý stolec
- Itálie
- Malta
- Černá Hora
- Severní Makedonie
- Portugalsko
- San Marino
- Srbsko
- Slovinsko
- Španělsko
- krocan
Stručná historie jižní Evropy
Starověké civilizace
Řecko
Jižní Evropa, zejména Řecko, je často považována za kolébku západní civilizace. Minojská civilizace na Krétě (asi 3000-1450 př.nl) a mykénská civilizace na pevninském Řecku (asi 1600-1100 př.nl) položily rané kulturní základy. Klasické období (5.-4. století př. n. l.) vidělo vzestup městských států jako Atény a Sparta, které byly významné pro jejich příspěvky k demokracii, filozofii a umění. Řecká kultura a politický vliv se dramaticky rozšířily za Alexandra Velikého (356-323 př. n. l.), jehož výboje rozšířily helénskou kulturu přes Středomoří a do Asie.
Řím
Paralelně s řeckým vývojem se Řím zvedal z malého městského státu založeného v 8. století před naším letopočtem. Ve 3. století př. n. l. začal Řím svou přeměnu v obrovskou říši. Římská republika (509-27 př. n. l.) a později římská říše (27 př. nl-476 n. l.) po staletí ovládaly jižní Evropu a Středomoří. Římské právo, inženýrství a kulturní úspěchy hluboce ovlivnily Evropu a širší západní svět. Pax Romana (27 BCE-180 CE) znamenala období relativního míru a stability v celé říši.
Středověk
Byzantská říše
S pádem Západořímské říše v roce 476 nl Východořímská říše neboli Byzantská říše s centrem v Konstantinopoli (dnešní Istanbul) nadále vzkvétala. Byzantská říše uchovala římské a řecké tradice a zároveň rozvíjela vlastní jedinečnou kulturu, která významně ovlivnila východní ortodoxní křesťanství a slovanský svět. Pozoruhodní císaři jako Justinian I. (527-565 CE) se pokusili dobýt zpět ztracená západní území a kodifikovali římské právo v Corpus Juris Civilis.
Islámské výboje
7. a 8. století přineslo do jižní Evropy významné změny se vzestupem islámu. Umajjovský chalífát si rychle podmanil velkou část Pyrenejského poloostrova a založil Al-Andalus. Toto období zaznamenalo pozoruhodný pokrok ve vědě, kultuře a architektuře, přičemž města jako Cordoba se stala centry učení a kulturní výměny.
Středověká království a Reconquista
Fragmentace karolínské říše v 9. století vedla k vytvoření několika středověkých království v jižní Evropě. Na Pyrenejském poloostrově začala křesťanská reconquista seriózně s cílem získat zpět území pod muslimskou nadvládou. Koncem 15. století dokončila křesťanská království Kastilie, Aragonie a Portugalsko Reconquistu, která vyvrcholila pádem Granady v roce 1492.
Renesance a raný novověk
Italská renesance
Renesance, pocházející z Itálie ve 14. století, byla obdobím obnoveného zájmu o klasický starověk a podnítila nebývalý rozvoj umění, vědy a myšlení. Města jako Florencie, Benátky a Řím se stala pulzujícími kulturními centry. Postavy jako Leonardo da Vinci, Michelangelo a Galileo Galilei trvale přispěly do různých oblastí a utvářely směr západní civilizace.
Age of Exploration
15. a 16. století znamenalo věk průzkumu, který vedly jihoevropské mocnosti jako Portugalsko a Španělsko. Průkopníci jako Christopher Columbus a Vasco da Gama rozšířili evropské obzory, což vedlo k objevu Nového světa a námořních cest do Asie. Tato éra významně posílila ekonomiky a globální vliv těchto národů, ale také iniciovala staletí kolonialismu a jeho doprovodného vykořisťování.
Moderní éra
Osvícení a revoluce
Osvícenství 17. a 18. století, i když panevropské, mělo v jižní Evropě výrazné dopady. Osvícenské myšlenky o rozumu, individuálních právech a vládnutí ovlivnily revoluční hnutí. Napoleonské války (1803-1815) přetvořily politické hranice a vyvolaly nacionalistické nálady. Počátkem 19. století došlo k řecké válce za nezávislost (1821-1830) a ke sjednocovacím hnutím v Itálii (Risorgimento) a Španělsku.
Industrializace a politické změny
Jižní Evropa zažila v 19. století různou míru industrializace. Itálie a Španělsko čelily významným výzvám, neboť politická nestabilita a ekonomické rozdíly bránily rychlému průmyslovému růstu. Nicméně, druhá část století viděla pokrok, s novými infrastrukturami jako železnice a zlepšenými zemědělskými postupy.
Nepokoje 20. století
20. století přineslo hluboké změny a výzvy. První a druhá světová válka měla zničující dopady na jižní Evropu. V Itálii za Mussoliniho a ve Španělsku za Franca povstaly fašistické režimy, což vedlo k brutálním občanským konfliktům a represím. V poválečném období došlo k oživení a integraci do širších evropských rámců, jako je Evropská unie.
Současný vývoj
Druhá polovina 20. století a počátek 21. století byly charakterizovány hospodářským rozvojem, demokratizací a integrací do Evropské unie. Jižní Evropa, zahrnující země jako Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko, se nadále potýká s ekonomickými výzvami, politickými změnami a dopady globalizace a migrace. Tento region však zůstává důležitou součástí evropské kulturní a historické tapisérie.
